Experti IPN KREDO zmapovali vývoj vysokoškolského studia

vyvoj-vysokoskolskeho-studia
25. únor 2015

Skupina odborníků, která se v rámci IPN KREDO zabývá trendy v oblasti vysokých škol, uspořádala 19. 2. 2015 seminář s názvem „Geodemografická perspektiva vysokoškolského studia v ČR“. V Autoklubu ČR v Praze představili svoje analýzy věnované struktuře vysokých škol a výhledovým variantám studia na VŠ. „Podíl absolventů magisterského a doktorského studia v jedné generaci se pohybuje maximálně do 20 %,“ poukázala na jeden ze zajímavých závěrů prof. Jitka Rychtaříková. 

Program zahájila profesorka Rychtaříková z Univerzity Karlovy v Praze, která se věnovala problematice prvního ukončeného magisterského studia. Zásadní trend, který vysledovala za období 2001–2013, je ten, žedošlo k výraznému nárůstu počtu žen, které absolvují magisterské studium. Žen absolventek bylo v absolutních číslech přibližně o 53 000 více než mužů. Nejvíce studentů vystudovalo ekonomii. Podle prof. Rychtaříkové se většina absolventů spokojí s jedním titulem: „Téměř 98 % studentů získá první magisterský titul jako jediný. Nedochází k masivnímu získávání dvou magisterských diplomů,“ uvedla. 

Přibývá předčasných ukončení

Zatímco počet magisterských absolventů v jedné generaci se drží do 20 %, narůstá podíl těch, kteří své studium nedokončí. Podle analýzy, kterou představil Mgr. Vladimír Hulík z MŠMT, je předčasných odchodů z VŠ studia 30–35 %. Údaj vzbudil pozornost publika, které se ptalo po příčinách tohoto fenoménu. Vladimír Hulík doporučil jako nejlepší nástroj k jejich zjištění šetření studentů, kterých se to týká. „Neúspěšné studenty je nicméně složité podchytit ve chvíli, kdy školu opustili,“ přiznal. 

Slabé propojení studia a práce

Na to, co nastane poté, co studenti úspěšně nebo neúspěšně dokončí středoškolské nebo vysokoškolské studium, se zaměřil expert Českého statistického úřadu Mgr. Ondřej Nývlt, Ph.D. Podle jeho názoru uplatnitelnost mladých lidí na trhu práce snižuje to, že nezískávají pracovní zkušenosti během studia. „V České republice pracuje při studiu jen 10 % vysokoškoláků,“ řekl. „Pokud se na trhu práce něco děje, ať už pozitivního nebo negativního, ovlivňuje to významně právě mladé lidi, kteří na něj vstupují,“ vyzdvihl zajímavý poznatek. Dodal také, že podmínky pro zaměstnávání mladých lidí jsou značně odlišné napříč regiony – nejmenší nezaměstnanost v této skupině je v Praze a největší v Ústeckém kraji. Tuto informaci doplnila na obecné rovině Mgr. Šárka Šustová z ČSÚ tvrzením, že úroveň nezaměstnanosti je nejnižší mezi vysokoškoláky a nejvyšší mezi osobami se základním vzděláním.

Čísla názorně

Pro dokreslení představy o množství dat a grafů, které účastníci viděli ve zmíněných analýzách, představily RNDr. Alena Vondráková, Ph.D., a Mgr. Pavla Dědková z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) interaktivní mapy. Na dvou případových studiích ukázaly, jak se vyvíjela struktura absolventů zdravotnických oborů a ekonomických, chemických a technických oborů na našem území.

Jak se rozhoduje uchazeč?

Závěr semináře patřil pohledu do regionů. Profesor Vít Voženílek z UPOL zpracoval studii Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci a ukázal počty a rozmístění absolventů všech jejich fakult. „Univerzita Karlova má naprosto dominantní postavení v Čechách, odkud je gravitace do Prahy obrovská. Na Moravě je to jinak, data podtrhují regionální charakter Univerzity Palackého,“ řekl. Statistická data Voženílek ilustroval také malou anketou mezi studenty o tom, podle jakých kritérií si vybírali vysokou školu. Právě výzkum motivace pro výběr školy považuje za nezbytný pro sestavování smysluplných strategií vysokoškolského studia.„Absolvent je až poslední článek v posloupnosti, před ním je student a ještě dříve uchazeč. Pokud bychom chtěli něco dělat s absolventy, musíme začít u uchazečů,“ zdůraznil.

Opakování semináře

Pokud Vás seminář na téma geodemografické perspektivy vysokoškolského studia zaujal a rádi byste se o této problematice dozvěděli více, máte možnost. Pro zájemce plánujeme opakování semináře, které se uskuteční 13. března v Olomouci. Bližší informace a registrační formulář naleznte v článku: Úspěšný seminář opakujeme na Hané.

 

 
Dále by vás mohlo zajímat

Struktura webu IPN KREDO

Aktuality

Klíčové aktiviy:
KA 1, KA 2
KA 3, KA 4
KA 5
Mapa stránekKlávesové zkratkyRSS