Vysoké školy sdílely zkušenosti s tvorbou strategie

strategie-2015
28. leden 2015

Poté, co vysoké školy v IPN KREDO zpracovaly své strategické plány rozvoje, sešli se zástupci jejich vedení, aby si vzájemně vyměnili zkušenosti z tohoto procesu. Rektoři, prorektoři, kvestoři a další z šestadvaceti plně zapojených škol se setkali na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy hned dvakrát – poprvé 20. 11. 2014 a následně 22. 1. 2015.

Obě jednání probíhala v pracovní atmosféře formou kulatého stolu, kdy představitelé škol probírali konkrétní témata související s přípravou strategického plánu rozvoje. V listopadu se zaměřili především na jeho praktické aspekty. Věnovali se jeho rozsahu, struktuře, časovému období, které pokrývá a jeho zaměření. V lednu diskutovali o jeho komunikaci a možných způsobech podpory procesů strategického plánování.

Východiska při tvorbě strategického plánu rozvoje

Většina škol se v listopadu 2014 shodla na tom, že při tvorbě strategického plánu rozvoje stavěla na předchozích výstupech IPN KREDO, především na SWOT analýze, analýze rizik a bilanci zdrojů. „Vycházeli jsme ze SWOT analýzy, na jejímž základě jsme si stanovili priority a vybrali strategické cíle. SWOT analýzy jsme se drželi jako červené nitě, která nás přes všechny další úkoly dovedla ke strategickému plánu,“ řekl Ing. Jaroslav Kania, kvestor Slezské univerzity v Opavě. Celkově hodnotil přípravu plánů management škol převážně pozitivně. „Pro Univerzitu Karlovu to byla příležitost posílit kulturu strategického plánování,“ uvedla RNDr. Věra Šťastná z rektorátu UK v Praze.

Nejdůležitější stakeholdeři

Na lednovém setkání budila živou diskuzi otázka, jakým způsobem a komu školy svoji strategii komunikují. Přítomní řešili, s jakými stakeholdery je třeba své strategické záměry probírat, a byli zajedno v tom, že k těm nejdůležitějším patří orgány územní samosprávy, komerční a industriální partneři, zaměstnavatelé absolventů a střední a potažmo základní školy, odkud studenti přichází. Dále jmenovali technická konsorcia, správní rady, politické strany a zahraniční instituce. 

Doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D., z Vysoké školy ekonomické v Praze připomněl, že by školy neměly zapomínat ani na takzvanou interní veřejnost, tedy vlastní zaměstnance. „KREDO nám velmi pomohlo posílit komunikaci dovnitř školy, zejména se vzdálenější mimopražskou fakultou, s níž se díky projektu podařilo zlepšit vzájemné povědomí o celouniverzitní a fakultní strategii a zvýšit synergii mezi těmito strategiemi,“ řekl. 

KREDO školám prospělo

Závěrem se účastníci zamýšleli nad tím, zda by si na své instituci strategický plán rozvoje vytvořili, i kdyby to po nich MŠMT a účast v projektu nepožadovala. „KREDO poskytlo prvotní impuls, díky němuž jsme pochopili smysl plánování, a nyní věříme, že bez strategie by rozvoj stagnoval,“ prohlásila Ing. Markéta Kabourková za Vysoké učení technické v Brně. „Naše původní strategie nepočítala příliš s vnějším prostředím. To se díky IPN KREDO zlepšilo. Jsem rád, že během projektu se podařilo frekventovat slovo strategie univerzity a že se stalo běžnou součástí uvažování akademické obce,“ přidal pochvalu doc. ak. mal. Vladimír Švec z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. 

 
Dále by vás mohlo zajímat

Struktura webu IPN KREDO

Aktuality

Klíčové aktiviy:
KA 1, KA 2
KA 3, KA 4
KA 5
Mapa stránekKlávesové zkratkyRSS