Šetření EUROSTUDENT V: Studenti jsou spokojení s úrovní studia, ale mají hluboko do kapsy

eurostudent_2
20. listopad 2013

Více než tři čtvrtiny studentů českých vysokých škol si studium pochvalují. Spokojení jsou jak s kvalitou výuky, tak s přístupem vyučujících. Studenti, kteří mají zkušenost se studiem v zahraničí, jsou nicméně kritičtější a vidí prostor pro zlepšení. Navíc řadu studentů ze slabšího sociálního zázemí trápí finanční problémy. Tato a další zjištění přineslo šetření postojů a životních podmínek českých studentů, realizované v rámci mezinárodního projektu EUROSTUDENT V a Individuálního projektu národního (IPN) KREDO. Vybrané výsledky představil 19. 11. 2013 na semináři v prostorách Autoklubu ČR v Praze hlavní garant šetření v České republice, doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D.

Cílem studie, jež byla provedena pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako součást řešení IPN KREDO, bylo zmapovat životní podmínky a postoje studentů v pěti oblastech. Otázky se zaměřovaly na prostupnost studia, vztah studentů ke škole, jejich životní podmínky, studentskou mobilitu a také na potřeby zdravotně znevýhodněných studentů.

Cenná data

Mezinárodního průzkumu se v České republice zúčastnilo více než šest tisíc studentů bakalářských, magisterských a navazujících magisterských studijních programů. Po vyřazení nekompletních formulářů bylo zpracováno celkem 4 664 platných dotazníků. Do projektu se zapojily jak všechny veřejné a obě státní vysoké školy, tak přibližně tři desítky škol soukromých. Šetření se v ČR konalo podruhé, naposledy studenti dotazníky vyplňovali před čtyřmi lety.

Přínos letošního šetření ocenil ve svém úvodním slově při zahájení semináře náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum, Mgr. et Mgr. Tomáš Hruda. Uvedl, že informace o studentech, jež průzkum přináší, jsou cenné zejména nyní, kdy oblast vysokého školství prochází obdobím změn. Vyjádřil také naději, že efektivnímu využití dat může napomoci skutečnost, že šetření proběhlo v rámci projektu IPN KREDO, jehož cílem je tvorba Strategie rozvoje vysokého školství do roku 2030.

Sociální rozdíly mezi studenty

Podrobné výsledky šetření poukázaly na několik trendů. Doc. Fischer ve své prezentaci zdůraznil zejména tzv. „sociální selektivitu studia", která značí, že typ a průběh studia jednotlivce ovlivňuje vzdělání, zaměstnání a sociální postavení rodičů. V souvislosti s tímto jevem šetření naznačuje, že u nás již na středoškolské úrovni dochází k tzv. „reprodukci elit", kdy děti vzdělanějších rodičů směřují na náročnější školy a naopak.

S ohledem na finanční možnosti studentů doc. Fischer upozornil, že „systém neposkytuje zcela rovné podmínky" a že je třeba „efektivní finanční podpora studentů ze slabšího sociálního zázemí." V současné době si většina studentů na své životní náklady, které v průměru přesahují deset tisíc korun měsíčně, přivydělává při škole a kromě toho spoléhá na pomoc rodičů.

Doktorandi příští rok

Informace o studentech získané v České republice přispějí do celoevropské studie, která vznikne v příštím roce, a poskytne tak možnost mezinárodního srovnání. Na rok 2014 také autoři současného šetření plánují průzkum mezi studenty doktorských studijních programů, již mimo rámec celoevropského projektu EUROSTUDENT. Do aktuálního šetření doktorandi zahrnuti nebyli kvůli svému specifickému postavení, které je odlišné od bakalářů a magistrů a zkreslovalo by výsledky pro tuto skupinu.

Podrobné výsledky šetření EUROSTUDENT V si můžete prohlédnout v přiložených dokumentech.

 
Dále by vás mohlo zajímat

Struktura webu IPN KREDO

Aktuality

Klíčové aktiviy:
KA 1, KA 2
KA 3, KA 4
KA 5
Mapa stránekKlávesové zkratkyRSS