Školy chtějí hlavně kvalitu. Dnes i v roce 2030.

kvalita
27. srpen 2014

Průzkum sedmačtyřiceti českých vysokých škol ukázal, že většina z nich má stejný cíl – kvalitní studium a jeho výsledky, kvalitní studenty a absolventy. Svoje strategické priority školy určovaly v rámci čtvrtého úkolu IPN KREDO. V něm se zaměřily na to, jaké cíle mají dnes a čeho by chtěly dosáhnout v roce 2020 a 2030. „Školy si ujasňují své priority a zpřesňují své strategie,“ říká Ing. Tomáš Kopřiva, garant KA02 IPN KREDO, o procesu, na jehož konci by každá ze zapojených škol měla z projektu vyjít s vlastním strategickým plánem.

Výsledky úkolu, který probíhal v dubnu 2014, zahrnují data od jedenadvaceti veřejných, pětadvaceti soukromých, a jedné státní vysoké školy. Zadáním pro experty ze škol bylo formulovat strategické priority svých institucí včetně jejich pořadí. „Je to ideální představa, kdy školy neberou v potaz reálná omezení a možné překážky,“ upřesňuje povahu výsledků Ing. Kopřiva.

Cíle se v čase zásadně nemění

Klíčovou prioritou, kterou považuje za nejdůležitější většina škol ve všech třech sledovaných obdobích (2014, 2020, 2030), je kvalita vzdělávací činnosti. Pro školy je zásadní, aby byly schopné přitáhnout talentované uchazeče, nabídnout jim studium na úrovni a vychovat z nich úspěšné absolventy. S tím souvisí důraz na uplatnitelnost absolventů na trhu práce a potřeba inovovat studijní programy, čemuž experti ze škol také přikládají velkou váhu.

Na předních příčkách v prioritách škol dnes i v budoucnu dále figuruje otázka financování. Ta se týká jak studia, tak provozu školy a úsilí o finanční stabilitu a udržitelný rozvoj. Významné pro školy je také posílení výzkumu, vývoje a inovací a rozvíjení výzkumných oborů. „Pokud si školy nepostaví své cíle hodně vysoko, pak budou těžko schopny dlouhodobě formulovat, čeho chtějí dosáhnout," vysvětluje Kopřiva, proč bylo důležité, aby si školy definovaly a utřídily priority.

Rozdíly podle typu škol

Při vyhodnocování údajů odborníci IPN KREDO sledovali kromě společných charakteristik také rozdíly mezi různými typy institucí. Rozlišovali například školy veřejné a soukromé, pražské a regionální. V detailních řezech se zvlášť soustředili na umělecké, technické, ekonomické a multioborové školy. „V pořadí priorit se odrážejí specifika jednotlivých typů škol. Umělecké zdůrazňují komunikaci, technické podporu výzkumu a inovací, ekonomické uplatnitelnost absolventů," shrnuje Ing. Kopřiva, který vedl zpracování výsledků.

Současný seznam strategických priorit škol slouží jako pracovní podklad, který se v dalších fázích plnění úkolů IPN KREDO může vyvíjet a měnit. V následných úkolech na cestě ke strategickému plánu budou totiž školy zohledňovat reálná rizika a limitované zdroje. „V dalších analýzách už školy budou své cíle držet více při zemi," předpokládá Ing. Kopřiva. Finální pořadí priorit budou školy schopné sestavit až poté, co zpracují pátý a šestý úkol v rámci IPN KREDO – rozdílovou analýzu a bilanci zdrojů a analýzu rizik.

 
Dále by vás mohlo zajímat

Struktura webu IPN KREDO

Aktuality

Klíčové aktiviy:
KA 1, KA 2
KA 3, KA 4
KA 5
Mapa stránekKlávesové zkratkyRSS